Josef Sudek

Dvanáctá výstava fotografií z cyklu výstav prezentující sbírku fotografií PPF.

Josef Sudek (* 1896 Kolín - + 1976 Praha) se narodil do rodiny otce malíře a dekoratéra, po obecné škole studoval Královskou zemskou školu řemeslnickou v Kutné Hoře a poté se zapsal do tříletého učení u pražského knihaře Františka Jermanna, kde poprvé začal fotografovat. Krátce před začátkem první světové války narukoval do armády. Na začátku roku 1916 sestavil malé album 156 originálních záběrů Prahy na formátu 3,5 x 5 cm. V květnu 1916 byl Sudek během bojů na italské frontě zasažen granátem a přišel o pravou paži.

Téměř deset let (1922–1927) žil na pražské Invalidovně, kde se na státní útraty rekvalifikoval na profesionálního fotografa. Zde vznikl cyklus Z Invalidovny (1922-7), který připomíná žánrové malířství 19. století a impresionismus. V Kolíně se seznámil s Jaromírem Funkem a fotografoval zrcadlovkou 9 × 9 cm krajinu okolo Labe, za kterou získal první cenu na členské výstavě v Českém klubu fotografů amatérů v Praze. Inspiroval se dílem Drahomíra Josefa Růžičky, Alfreda Stieglitze a Clarence H. Whitea, nechal se ovlivnit praxí amerického puristického piktorialismu a zaujaly ho postupně měkce vykreslené světelné situace „nové školy“. Fotografoval portréty, žánry, pražskou architekturu a světelné nálady krajiny. V letech 1922–1924 vystudoval fotografii na Státní grafické škole ve třídě u profesora Karla Nováka.

V roce 1924 spoluzaložil s Jaromírem Funkem a Adolfem Schneebergem Českou fotografickou společnost, která si kladla za cíl používat fotografické procesy čistě a vymanit se z vlivu grafiky. V letech 1927–1928 fotografoval dostavbu katedrály svatého Víta. Mezi roky 1927—1936 pracoval pro nakladatelství Družstevní práce, které vydávalo knihy, časopisy, gramofonové desky. Tady fotografoval portréty, reklamu i reportáže v propagačním duchu funkcionalismu. V létě 1927 uzavřel smlouvu na užívání zahradního ateliéru na Újezdě, založil svou firmu a stal se vyhledávaným odborníkem na reklamu a tisk, portrét, architekturu a fotografování obrazů a plastik.

Sudkovo dílo z doby před druhou světovou válkou netvoří žádný kompaktní celek. Začátky patřily secesním ušlechtilým tiskům, bromolejotisku a uhlotisku, které proměňovaly fotografii v grafiku. Vlivem D. J. Růžičky se po r. 1921 přiklonil k nemanipulované fotografii se zájmem o měkkou světelnou kresbu. Čitelný byl vliv romantismu, pokud šlo o jeho zobrazování dění v krajině. Na konci dvacátých let se přiklonil k preciznímu popisu skutečnosti v neutrálním světle. V Sudkově díle se rýsují soubory soustředící se na určité lokality, žánrové a námětové okruhy. Například Prahu, krajinu nebo stromy fotografoval stále. V období druhé světové války se jeho tvorba značně proměnila. Po ztrátě komerčních zakázek se zaměřil na fotografování ryze uměleckých snímků. Od roku 1940 si vytváří neopakovatelný styl kontaktních fotografií, jimiž zpracovává svá osobní témata řazená do rozsáhlých a časově náročných cyklů. Tehdy začaly vznikat jeho proslavené pohledy z okna ateliéru a pozoruhodná zátiší, oboje zpracované kontaktním otiskem různě velkých negativů na pozitiv. Sudkovu práci nepřerušila ani válka ani poválečný vnější tlak, který nutil umělce řídit se doktrínou socialistického realismu. V té době se Sudek naopak vrátil k piktorialismu a v řadě svých prací předjímal pozdější vývoj fotografie k postmoderní syntéze, aby se tak stal stále živým zdrojem inspirace pro další generace.

Spolu s Františkem Drtikolem a Jaromírem Funkem patří k nejvýznamnějším českým fotografům. Je zároveň výjimečný avantgardní fotograf v evropském kontextu. Jeho dílo naplňuje od začátku 20. století všechny vývojové stupně, jimiž prošla moderní fotografie.
K jeho nejznámějším cyklům patří především: Podzim ve Stromovce, Chrám sv. Víta, Krajina u Mionší, Hukvaldy, Polabské krajiny a zejména pak např. Okno mého ateliéru, Kouzelná zahrádka, Skleněné labyrinty, Labyrinty či Vzpomínky.

Ve sbírce fotografií PPF je Josef Sudek zastoupen souborem čítajícím celkem 311 děl a tvoří její základ a hlavní pilíř. Výstavní soubor je výběrem pouze 28 fotografií. Snažil jsem se o takový výběr, který bude jednak reprezentovat jednotlivé Sudkovy cykly obsažené ve sbírce a zároveň půjde o díla z naší sbírky poněkud méně vystavovaná a trochu méně známá.
V roce 2000 byl stavbou repliky původního vyhořelého objektu obnoven  ateliér Josefa Sudka v Praze 1 v ulici Újezd 30. Partnerem projektu a investorem výstavby i výstavního provozu je finanční skupina PPF.

Kurátor výstavy a sbírky PPF Art a.s. Pavel Lagner